Dům Františka Hrubého

František Hrubý, důchodní (zodpovědný za výběr daní) z Rokytnice, požádal městskou radu v Jičíně o povolení výstavby rodinného domu na pozemku při západní straně nově vytýčené ulice Vrchlického v září roku 1909. K žádosti přiložil vyhotovené plány zamýšlené novostavby vypracované zednickým mistrem Josefem Novotným, který měl stavbu také realizovat. Návrh byl posouzen a povolení ke stavbě uděleno. Dokončení výstavby stavebník ohlásil v červnu 1910 a v červenci získal povolení k obývání. Městský inženýr Bedřich Pek pouze upozornil, že „na půdě nalézá se světnice, která bezprostředně sousedí s půdou (krovem) neohnivzdornou a proto sloužiti může jen co komora a nikterak k obývání“. Majitel novostavby tento pokyn respektoval, ale další majitelé domu velmi záhy rozšířili obývací prostory i do podkroví. V roce 1963 (jak vyplývá ze zápisu z místního šetření) se v domě nacházely dva byty, přičemž oba byly pronajímány. Nájemníci tehdy požadovali, aby majitelé zajistili potřebné opravy. Z výčtu požadavků přitom vyplývá, že podkrovní byt neměl v této době ještě zavedenu tekoucí vodu.

Samostatně stojící dům byl vystavěn na půdoryse písmene T a byl v souladu s regulativy vůči ulici okapově orientován. Podle plánů byla použita valbová střecha, která byla v průběhu let nahrazena střechou sedlovou. Dům byl částečně podsklepen, přičemž do suterénu Novotný umístil překvapivě také toaletu. Do domu se vstupovalo zastřešenou verandou umístěnou při jižním průčelí. Na něj navazovala chodba, z níž se vstupovalo do koupelny, a schodiště při jihozápadním nároží domu. Obytná část sestávala ze tří vzájemně komunikačně propojených pokojů situovaných při uliční straně domu. Při dvorní straně pak byly kuchyně a na ni navazující spíž. V podkroví se nacházela komora prosvětlená vikýřem umístěným v uličním průčelí, která se později stala základem pro vybudování zmíněného podkrovního bytu. S ním souvisí i náhrada valbového zakončení střechy v jižním a severním průčelí štítem, do něhož mohla být umístěna vždy dvojice oken. Zároveň s domem navrhl Josef Novotný také samostatnou přízemní stavbu dřevníku a prádelny.

V reprezentativním uličním průčelí domu byl kladen důraz na středovou osu vymezenou pilíři a zakončenou segmentovým štítem. Tomu odpovídá také bohatší šambrána kolem sdruženého okna se společnou nadokenní římsou, která se u vedlejších oken neobjevuje, a nad níž je podobně jako ve štítu umístěn bohatý rostlinný ornament v secesním duchu. Další štuková výzdoba se nachází také v rámování všech oken. Hladce omítnutá fasáda je dále členěna pomocí hrubší omítky v zubově vykrojeném pásu pod okapní římsou, kterou dnes (po přístavbě bytu v druhém podlaží) můžeme nazvat spíše průběžnou či patrovou římsou. Až na detaily (ubourané zakončení pilastrů rámující štít) se tato původní podoba uličního průčelí dochovala do současnosti a představuje tak pěknou ukázku střídmě pojaté menší secesní stavby.

(TB)