Dnešní ulice Tyršova a Čechova, které spolu s Husovou třídou a Havlíčkovou ulicí, vedoucí od Valdické brány k začátku lipové aleje, tvoří největší vnitroblok na Valdickém předměstí, byly vytýčeny podle regulačního plánu jičínského městského inženýra Bedřicha Peka (1890) na konci 19. století. Na přelomu století zde také někteří jičínští stavební podnikatelé začali skupovat pozemky, na nichž posléze stavěli domy, které dále prodávali. Ulice Tyršova, Svatopluka Čecha a Vrchlického, uzavírající na východě další rozsáhlý blok, se rychle staly lukrativní adresou.
V Tyršově ulici regulace dovolovala patrové městské domy postavené na uliční čáru, samostatně stojící domy se zvýšeným přízemím našly své místo v ulici Svatopluka Čecha a samostatně stojící reprezentativní vily, opět postavené na uliční čáru, se pak soustředily v ulici Vrchlického. Nejprve začaly domy vyrůstat v budoucí Tyršově ulici, kde jich do roku 1903 stálo pouze dvanáct: díváme-li se od této křižovatky, tak dva při po vaší levé a deset po vaší pravé ruce (tedy při východní straně ulice). od roku 1904 do začátku První světové války ve všech třech zmíněných ulicích shledáváme minimálně dvě desítky zajímavých realizací. Ty, na které upozorníme, kombinují v různé míře historizující slohy s prvky moderní secese, což svědčí o konzervativním či naopak progresivním založení jejich stavebníků a jistě také stavitelů a architektů.
