Na konci třicátých let byla pro Josefa Loudu, profesora zeměpisu na jičínském gymnáziu, a jeho ženu Marii postavena podle návrhu Čeňka Musila tato neobyčejná vila. Jednopatrová, účelně koncipovaná stavba v zahradě se vstupem ve východním průčelí jednoznačně patří k nejčistším funkcionalistickým realizacím architekta, zejména v oblasti soukromého bydlení.
Dům byl postaven na půdorysu dvou vedle sebe ležících hranolů, z nichž ten od ulice vzdálenější o patro převyšuje druhý. Jeho střecha tím pádem slouží jako terasa. Jižnímu průčelí, za kterým se nachází hlavní obytné místnosti – jídelna a ložnice, dominuje ve střední ose domu umístěný vlajkový stožár, přiznané drenážní otvory z terasy a do rohů umístěná protilehlá sdružená okna s výraznou podokenní římsou, která jsou oddělena pouze nárožním pilířem. Do vnitřních prostor zadního traktu – kuchyně, předsíně, hygienického zařízení v přízemí a pokoje s komorami v patře, prochází světlo skrze tři menší okna nad terasou, jedno okno v každém patře v západním průčelí, luxferový pás ve východním průčelí a několik malých okének v severním průčelí.
Na domě pravděpodobně nebyly provedeny žádné zásadní opravy, v současné době chátrá fasáda (odpadávají obkladové černé desky u oken). Garáž stojící u vstupní branky na pozemek je také dosud dochována v podobě, jaká je zaznamenána v projektu stavby. Jsou také zachovány pro funkcionalismus přiznané funkční detaily: zmiňované drenážní roury, bazénový žebřík vedoucí z terasy na střechu nebo plechová stříška nad terasou.
(GA)
- Jaroslav Mencl, Historická topografie města Jičína: dějiny Jičína (část II) , Jičín 1948–1949