Vrchní rada krajského soudu František Vlach a jeho manželka Ludmila si na volné parcele mezi činžovními domy nechali podle plánů od Čeňka Musila z roku 1928 postavit rodinný dům. Z důvodu překotného stavebního ruchu a z něj plynoucího nedostatku pracovní síly (i z toho důvodu stavby prováděla firma Františka Kováře z Lomnice nad Popelkou) i materiálu se stavba, podobně jako u například hotelu Hušek, o několik měsíců protáhla.
Snad právě proto, že se jedná o dům rodinný, nikoli činžovní, je vchod zapuštěn do fasády rámované výrazně profilovanými římsami stejně jako okna v prvním patře. Vstupu s menším schodištěm, který je v takové podobě v Musilově díle ojedinělý, dominuje modernistické svítidlo z umělé žuly (shodující se se soklem celého domu) s měděnými detaily. Vnitřní dispozice odpovídá dvougeneračnímu rodinnému domu. Na dvoutraktovém půdorysu byly kolem centrální haly rozmístěny čtyři samostatné pokoje, přičemž dva z nich jsou obytné a dva jsou v plánech označeny jako kuchyně (snad jedna určena k vaření, druhá ke stolování). Obdobnou situaci navrhl architekt také v prvním patře, kam se lze dostat po bohatě dekorovaném dřevěném schodišti umístěném v hale. Zde byly však kuchyně a tři obytné prostory doplněny jídelnou, která se nachází nad předsíní a vestibulem v přízemí a do fasády se promítá vyklenutým oknem.
Dům, který je jedním z mála příkladů objektů dochovaných v původním stavu, a to včetně interiéru, v současné době nadále slouží soukromému bydlení, v přízemí se nachází lékařská praxe.
(GA)
- Jaroslav Mencl, Historická topografie města Jičína: dějiny Jičína (část II) , Jičín 1948–1949, s. 352
- Milan Kudyn, Architekt Čeněk Musil a jeho meziválečná tvorba v Jičíně , Olomouc 2006, s. 42–43
- Gabriela Petrová, Eva Chodějovská, Architekt Čeněk Musil, Jičín 2017, s. 88–91