Studentský dům (Knihovna Václava Čtvrtka)

Dokončením stavby Studentského domu byla naplněna původní myšlenka členů Akademické čtenářské jednoty jičínské, spolku, který vznikl na podporu studentů (vysokoškolských a od roku 1919 i středoškolských), zejména těch pocházejících ze sociálně slabších rodin žijících mimo Jičín v roce 1870. Původní prostory určené k činnosti Jednoty (malé místnosti v dnešním Hotelu Paříž a Mateřské škole v ulici 17. listopadu, tehdejší tzv. opatrovně), nebyly dostačující, a tak se roku 1922 začalo uvažovat o výstavbě nové budovy, kde by mohli studenti trávit svůj volný čas. K uskutečnění tohoto v podstatě sociálního projektu měla napomoci v dubnu roku 1923 ustavená Společnost přátel studenstva. Jejím členem byl (stejně jako v případě Akademické čtenářské jednoty) i Čeněk Musil. O výstavbu se významnou měrou zasadili také ředitel lycea Gothard Štorch, ředitel Obecné spořitelny jičínské Jaroslav Bendák a v neposlední řadě předseda Okresní správní komise Josef Kubálek. Na úvod slavnostního otevření, které proběhlo 6. a 7. prosince 1924, zazněla Jičínská suita Josefa Bohuslava Foerstera.

Na Studentském domě, který byl postaven na pozemku zahrady bývalého učitelského ústavu (dnes Základní škola, Husova 170), je jasně patrný vliv modernistického pojetí architektury Jana Kotěry. Odkazuje k tomu nejen typické užití režného zdiva, ale také vnitřní dispozice. Podélná jednopatrová budova s nápadným rizalitem se dvěma pylony a mohutným štítem je koncipována vzhledem ke svažitému terénu, okolnímu uspořádání zástavby, ale především svému užití. Zatímco se za reprezentativním vstupem skrývá nepříliš prostorná hala se schodištěm do prvního patra a nad levou částí, kde byla umístěna jídelna, je stavba odhmotněna terasou, v pravém mnohem utilitárněji pojatém přízemním traktu se kromě administrativních menších místností nacházela knihovna s půlkruhovou, do zahrady otevřenou tzv. letní čítárnou. Veřejnosti byla zvláštním vchodem přístupná nejen knihovna, ale také kulturní sál zvaný Foersterova síň v prvním patře, kam byly situovány také studovny. V podkroví měli své zázemí skauti a Akademická čtenářská jednota a v suterénu byla umístěna kuchyně, dále sklepy, kotelna, šatny, sprchy nebo byt domovníka. Čeněk Musil navrhl také podobu vnitřního zařízení a nábytku.

Studentský dům je působivou stavbou. Na jednu stranu nezakrývá svoji monumentalitu, které bylo docíleno prostřednictvím výrazné vertikalizace hlavního traktu, na stranu druhou však ve svém okolí nemístně nevyčnívá. Přesně toto byl architektův záměr, když v té části, která je nejblíže vedle stojícím činžovním domům, tzv. živnodomům, navrhl terasu, již měla původně doplnit socha od hořického sochaře Antonína Máry zobrazující symbol mládí. (Ta však nikdy osazena nebyla.)

Koncem února 1948 se ze Studentského domu stal Domov mládeže. V současnosti je budova sídlem Knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně. Několikrát byl upraven interiér; původní Musilem navržené vybavení zaniklo. V letech 2010 byla podle studie architekta Petra Koláře upravena zahrada. Potřebám knihovny však dům zcela nevyhovuje, proto se chystá přestavba této vzácné jičínské stavby.

(GA)