Tržnice nábytku

Na začátku roku 1930 byl Čeněk Musil vyzván Společnou tržnicí nábytku v Jičíně, společností s ručením omezeným, jejímž předsedou byl Josef Záveský, k účasti na přípravné schůzi pro stavbu výstavního pavilonu. Na místě původního jednopatrového domu, který společnost téhož roku zakoupila od města Jičína, do jehož majetku byl získán o tři roky dříve, měla totiž o několik let později vyrůst novostavba splňující požadavky moderního výstavního prostoru. Tržnice nábytku původně sídlící v západní části přízemí jičínského zámku byla slavnostně otevřena 29. června 1933, jen několik dní před zahájením Výstavního trhu Českého ráje v Jičíně (VPT).

I přesto, že se Čeněk Musil snažil pracovat v duchu doby a reflektoval současné trendy, neustále se obracel k tradici. Tento dům je jednou z mála výjimek, kterou můžeme označit za čistě funkcionalistickou. Horizontálně koncipovaná stavba s pásovými okny střídajícími se s pásy strohé bílé fasády byla zasazena do starší uliční zástavby, kterou původní dům porušoval. V přízemí nacházející se výkladní okna svírají pasáž, kterou lze vstoupit do haly a po jednoduchém žulovém schodišti s kovovým zábradlím pokračovat do výstavních sálů v prvním a druhém patře. Tržnice však má i patro třetí, které směrem od ulice ustupuje a nechává prostor pro terasu.

Vlevo od tohoto domu stojí další realizace Čeňka Musila. Původní jednopatrový činžovní dům se dvěma byty, který v těchto místech nechal v roce 1895 vystavět Bohuslav Mareček, architekt adaptoval na žádost tehdejších majitelů Anny a Josefa Chaloupských v roce 1935. V přízemí byly při zachování obvodových zdí zřízeny krámy s dílnami, zbouráno celé první patro s půdou, místo kterých byla dostavěna dvě patra nová. V současné době jsou obě budovy multifunkčně využité.

(GA)