Nerealizovaný krajský soud

Křižovatka dnešních ulic Jiráskova, Železnická, Tylova a Čelišova, kde chodcům zbývá úzký pruh chodníku, měla v plánech Čeňka Musila vypadat výrazně jinak než dnes. Na vnější straně této části “jičínské Ringstraße”, dopravní tepny obíhající historické centrum města, ve třicátých letech 20. století stála budova gymnázia a v jejím sousedství hospodářský dvůr a několik drobných domků. Následovala odbočka z okružní třídy, stará cesta směrem na Železnici, z níž od počátku dvacátých let vycházela ulice Čelišova - sice krátká, ovšem z urbanistického pohledu významná komunikace směřující do brány areálu nemocnice. Těsně před vstupem se otevírá v malé náměstíčko (obracejí se do něho svými průčelími vily čp. 418 a 500). Vyřešení tohoto uzlového bodu bylo klíčové pro dobré napojení centra města, vstupu do nemocnice a vilové čtvrti Čeřovka. Správní reforma První republiky, respektivě její uvedení do praxe bylo neustále odkládáno a Jičín se nestal ani centrem župy, ani krajským městem. Musilův návrh budovy soudu, kterou chtěl situovat na místě dvora a zmíněných drobných objektů, zůstal pouze v podobě skici, kterou zařadil do průvodní zprávy svého Regulačního plánu města Jičína (1935/1938). Problematickou situaci vyřešil tak, že před vstupem do budovy mělo vzniknout malé náměstí, piazzetta s parkovou úpravou, která dodávala budově monumentalitu a zároveň do ní ústily zmíněné komunikace. Otvíral by se tak průhled k vrátnici nemocničního areálu a rozšiřovalo úzké hrdlo, kterým zde okružní třída prochází. Prostor nebyl dlouho zastavěn, až v sedmdesátých letech zde začala vyrůstat základní škola - komplex panelových pavilonů v zahradě s hlavním vstupem z ulice Železnická, otevřený roku 1980.

(ECH)