Ve čtvrti jsou patrné základní charakteristiky Musilovy tvorby. Hlavní ulice byly vytýčeny tak, aby měly působivé průhledy do krajiny v okolí města. Foersterova tak směřuje na vrch Veliš, průhled Argonskou korunují Brada.
Ve výše položené části čtvrti Čeřovka, podél hoření části Foersterovy, v Jaselské, Dukelské a Pod Čeřovkou, vyrůstaly domy zejména po roce 1934. Na podobně velkých parcelách jako v níže položených částech byly domy situovány mimo uliční čáru do zahrady. Obě části ovšem aspirovaly na vytvoření prostředí pro kvalitní, hygienické a moderní bydlení v zeleni a splynuly po úpravě v jeden celek.
Do roku 1945 tak byla zastavěna celá východní část Čeřovky, oproti dnešnímu stavu zde bylo pouze pět volných parcel. Na západní straně Foersterovy ulice stálo pouze pět domů v horní části a čtyři v úseku mezi Bolzanovou a B. Čeňka u nemocnice. Celá dnes zastavěná západní část čekala na rozparcelování. Výstavba zde byla realizována až v osmdesátých letech především formou svépomocně postavených řadových rodinných domů. Charakter této části čtvrti tedy příliš nekoresponduje s meziválečnou zástavbou ve výseči mezi lipovou alejí a Foersterovou ulicí.
(ECH)
- Eva Chodějovská, Milan Kudyn, Čeněk Musil: Regulační plán města Jičína, Praha 2010
- Gabriela Petrová, Eva Chodějovská, Architekt Čeněk Musil, Jičín 2017