Čeřovka I

Čeněk Musil ve svém Regulačním plánu města Jičína na tomto „městském kopci“, pro Jičínskou kotlinu typickém čedičovém pahorku, jehož jižní a východní svahy se sklánějí k Jičínu, vyprojektoval zahradní čtvrť. Tuto pozoruhodnou, z velké části realizovanou součást regulace města můžeme označit za jedno z jeho nejzdařilejších děl. Aplikoval dobové trendy ve výstavbě měst, když se nechal inspirovat konceptem zahradního města, anglického modelu, který v Československu využil již Jan Kotěra (Zlín či tzv. kolonie železničních zaměstnanců v Lounech). Prosadil se pak počátkem dvacátých let v Praze (Ořechovka, Jaroslav Vondrák a Jan Šenkýř) nebo v Kolíně (Zálabí, Jindřich Freiwald a František Paroulek). Důležitou roli zde hrály průhledy do krajiny a zeleň. Na vrcholu téměř symetrického kopce ponechal Čeněk Musil lesopark s již uzavřeným lomem a po vrstevnicích, v soustředných kruzích nechal kopec obíhat pěti novými ulicemi. Hlavní osou, kolmou na tyto komunikace se stala dnešní Foersterova ulice, opticky navázaná na vrch Veliš. Základ této kompozice, u Musila do detailu rozpracované, nacházíme již v Generálním návrhu upravovacího plánu Vladimíar Zákrejse (1928).

Budoucí vilová čtvrť a její uliční rozvrh byly omezeny již na počátku v jižní části areálem nemocnice (první pavilony byly dokončeny roku 1922), na východní straně komplexem kasáren při lipové aleji a navazujícím vojenským cvičištěm, které se táhlo až k vrchu Zebín, a v neposlední řadě mohla být považována za limitující původní síť cest, kdy po západním úpatí kopce procházela historická cesta do Železnice a dále do hor. Pravděpodobně proto jsou směry ulic, kam se soustředila v polovině dvacátých let raná výstavba, odvozeny nejspíše od lipové aleje, respektive ulice podél ní vedoucí ke kasárnám.

První domy stavěli soukromníci sdružení do Stavebního družstva dělnických a rodinných domků pro Jičín a okolí v letech 1927-1928. Stavba trvala zpravidla méně než jeden rok. Stavebníci využívali výhody zákona z roku 1927, který odpouštěl na 25 let daň těm, kdo realizují tzv. malé byty (do 80 m2), a zpravidla v domě zřídili dva byty – pro sebe a druhý k pronájmu. Tak vznikla zástavba podél ulice Kukulovy, Jakubcovy, Argonské a spodní části Foersterovy. Charakterizuje ji mimo jiné umístění domů na uliční čáru. Lze zde vysledovat několik typů domů či dvojdomků, které byly individuálně upravovány. Zákrejs a posléze v detailu Musil začlenili tyto ulice zdařile do uliční sítě plánované čtvrti.

(ECH)