Nerealizovaná čtvrť při lipové aleji

„Pod Lipami proti kasárnám počítáno je se založením nové městské čtvrti, která by svou polohou mohla býti brzo využita. Zejména výhodné je přímé spojení této čtvrti s nádražím,“ konstatoval v průvodním textu k Regulačnímu plánu Čeněk Musil o zamýšlené nové městské čtvrti v prostoru východně od lipové aleje. Čtvrť měla mít centrum v podobě náměstí navazujícího právě na alej. Opticky měla být autonomie a jistá míra intimity prostoru zajištěna do chodníku vystupujícími budovami s „podloubím“, jak bylo realizováno například v pražských Dejvicích na ulici Jugoslávských partyzánů. Na východní straně náměstí byla plánována velká veřejná budova a před ní byl situován kostel Československé církve husitské (postaven byl nakonec na adrese Denisova 613, srov. VP427). Dostatečný odstup, který by jim dodal monumentalitu, byl garantován samotným obdélníkovým náměstím přiléhajícím k aleji kratší stranou. Prostor měl být po celé délce parkově upravený, s prakticky řešenou sítí komunikací pro pěší a koncertním pavilonem. Příjezd do nové čtvrti by zajišťovaly komunikace po obou delších stranách náměstí mezi širokými chodníky a parkem. Ve čtvrti se počítalo částečně s blokovou, částečně s vilovou zástavbou na uliční čáře, kde by domy tvořily rozsáhlé bloky. Charakterem by tak čtvrť navazovala na již existující zástavbu Valdického předměstí. 

Z tohoto návrhu nebylo realizováno nic; prostor, kde mezitím vznikla zahrádkářská kolonie, byl zastavěn prvním jičínským panelovým sídlištěm se zcela jinou koncepcí v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století.

(ECH)