„Pod Lipami proti kasárnám počítáno je se založením nové městské čtvrti, která by svou polohou mohla býti brzo využita. Zejména výhodné je přímé spojení této čtvrti s nádražím,“ konstatoval v průvodním textu k Regulačnímu plánu Čeněk Musil o zamýšlené nové městské čtvrti v prostoru východně od lipové aleje. Čtvrť měla mít centrum v podobě náměstí navazujícího právě na alej. Opticky měla být autonomie a jistá míra intimity prostoru zajištěna do chodníku vystupujícími budovami s „podloubím“, jak bylo realizováno například v pražských Dejvicích na ulici Jugoslávských partyzánů. Na východní straně náměstí byla plánována velká veřejná budova a před ní byl situován kostel Československé církve husitské (postaven byl nakonec na adrese Denisova 613, srov. VP427). Dostatečný odstup, který by jim dodal monumentalitu, byl garantován samotným obdélníkovým náměstím přiléhajícím k aleji kratší stranou. Prostor měl být po celé délce parkově upravený, s prakticky řešenou sítí komunikací pro pěší a koncertním pavilonem. Příjezd do nové čtvrti by zajišťovaly komunikace po obou delších stranách náměstí mezi širokými chodníky a parkem. Ve čtvrti se počítalo částečně s blokovou, částečně s vilovou zástavbou na uliční čáře, kde by domy tvořily rozsáhlé bloky. Charakterem by tak čtvrť navazovala na již existující zástavbu Valdického předměstí.
Z tohoto návrhu nebylo realizováno nic; prostor, kde mezitím vznikla zahrádkářská kolonie, byl zastavěn prvním jičínským panelovým sídlištěm se zcela jinou koncepcí v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století.
(ECH)
- Eva Chodějovská, Milan Kudyn, Čeněk Musil: Regulační plán města Jičína, Praha 2010
- Gabriela Petrová, Eva Chodějovská, Architekt Čeněk Musil, Jičín 2017