Masarykova veřejná obchodní škola (Masarykova obchodní akademie)

Na pořízení ideových náčrtků pro novostavbu obchodní školy byla 8. ledna 1929 vypsána užší architektonická soutěž. K účasti byl samozřejmě přizván také v té době v Jičíně již dávno etablovaný Čeněk Musil, který prokázal své schopnosti na mnoha projektech veřejného i soukromého charakteru. Samotná Musilova účast v soutěži, která byla hodnocena anonymně, je zajímavá. S největší pravděpodobností se totiž přihlásil hned se dvěma návrhy – první konzervativní projekt, označený heslem „zelené mezikruží“, jehož forma odpovídá charakteru pavilonů okresní nemocnice, a druhý, vítězný projekt označený heslem „červený kruh“. Ani jeden z návrhů není logicky signován, nicméně není pochyb o tom, že se jedná o dílo Čeňka Musila. Vedle faktu, že se oba plány nachází v autorově pozůstalosti uložené ve Státním okresním archivu Jičín, tomu napovídá samotná adjustace a rukopis, ale také architektonická forma. V historizujícím návrhu Musil použil některé z prvků charakteristických pro jeho první tvůrčí období spadající na počátek dvacátých let, jakými jsou například trojúhelníkový štít v průčelí, sloupy u vchodu nebo korunní římsa zdobená konzolemi v podobě půlválců. Dispozice stavby je však mnohem modernější, složená z několika různorodých traktů. To mají oba návrhy společné, podobně jako vchod situovaný z menšího prostranství. Taková, v té době i u dalších architektů velmi oblíbená, náměstíčka Musil zakomponoval do svých návrhů opakovaně, zejména na místech křížení ulic či v exponovaných veřejných prostranstvích – např. před Hotelem Hušek (VP504) nebo Okresním úřadem (VP56).

Ze sedmi soutěžních návrhů, v nichž se podle zadání museli jednotliví architekti vyrovnat mimo jiné také s komplikovaným pozemkem v záplavové lokalitě poblíž centra města, a přitom respektovat Generální upravovací plán Vladimíra Zákrejse z roku 1928, byl nakonec prvním místem oceněn jeden z projektů Čeňka Musila. Na základě jeho plánů byla postavena jednopatrová proto-funkcionalistická budova založená, stejně jako sousedící Biograf Český ráj, na pilotech nesoucích železobetonové překlady, které tvoří jakýsi rošt pro celou zděnou budovu s železobetonovou konstrukcí. Hlavním vchodem umístěným v předsazeném traktu s rovnou střechou se vchází do rozsáhlé haly, z níž bylo možné vstoupit do levého křídla s dvěma učebnami, šatnami, knihovnou a byty školníka a ředitele, přístupnými též z ulice, či do pravého křídla kam byly situovány další dvě učebny a amfiteatrálně uspořádaná posluchárna zbožíznalství s kabinetem a laboratoří profesora, která se do exteriéru promítla půlkruhovým zakončením. Nad tímto sálem se nachází podlouhlá jeho půdorys kopírující stříška z měděného plechu. Druhá střecha z totožného materiálu se objevuje nad halou a žulovým schodištěm osvětleným vitrajovými okny, po kterém je možné vystoupat do prvního patra, kde se nacházely další učebny a nad vchodem umístěná sborovna a ředitelna. Architekt navrhl také veškerý mobiliář školy.

I když se Čeněk Musil v tomto projektu přiklonil k principům funkcionalismu, nadále je zde patrná inspirace racionální architekturou Jana Kotěry, na první pohled zřejmá zejména v použití režného cihlového zdiva nebo půdorysném řešení posluchárny, které odkazuje k dispozici přednáškového sálu Kotěrova muzea v Hradci Králové, ve spojení s expresionismem vyznávaným především Jiřím Krohou. Koneckonců i umístění měděné sochy Merkura od Josefa Vašaty nad hlavním vchodem upozorňuje na minulost. Od umísťování soch symbolizujících účel stavby (socha boha Herma čili římského Merkura jako symbol obchodu a peněžnictví) do průčelí, často mimo pohled chodce, bylo totiž tehdy již upouštěno.

Budova obchodní školy prošla mezi lety 1999–2000 rekonstrukcí. Zároveň byla realizována přístavba tělocvičny se zázemím podle projektu architekta Aloise Frühaufa. Stavba byla jako jediná z realizací Čeňka Musila prohlášena za kulturní památku (18. prosince 1991). V roce 2002 zde byla při příležitosti oslav výročí 80 let od založení školy odhalena pamětní deska s nápisem „Ing. Arch. Čeněk Musil (5. 3. 1889 – 1. 11. 1947) změnil Jičín“.

(GA)