Poštovní úředník Josef Pažout s manželkou Karolinou se rozhodli zakoupit parcelu při východní straně nové Tyršovy ulice v roce 1905. S žádostí na vypracování návrhu se obrátili na místního zednického mistra Josefa Novotného. V dubnu roku 1905 požádali o povolení stavby a ihned započali s její realizací. Vedle již zmíněného Josefa Novotného se na ní podílel také Václav Fejfar. Povolení k obývání nového domu bylo manželům Pažoutovým vydáno již v lednu následujícího roku 1906.
Dům má dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží, kde se nachází sklep a prádelna. Vstupní chodba a schodiště propojující jednotlivá patra jsou situovány při severní straně. V jižní části domu jsou potom obytné prostory řešené v podstatě jako dvě samostatné bytové jednotky. V přízemí navazují na předpokoj tři obytné místnosti, z nichž dvě jsou situovány při uličním průčelí, a jedna je prosvětlena okny v průčelí dvorním. Vedle této místnosti se nachází kuchyně s komorou a spíží. V patře je pak o jednu místnost prosvětlenou okny z ulice více. Návrh nepočítal s toaletami v domě, a dokonce ani s koupelnou – tím se stavba dispozičně liší od většiny ostatních domů realizovaných v daném období v Tyršově ulici. Toalety a koupelny nechal v domě zřídit až nový majitel Jaroslav Tykal, který dům koupil spolu s manželkou Annou, a to až v roce 1938. Úpravy tehdy opět navrhl a realizoval Josef Novotný.
Další vnitřní úpravy domu byly provedeny v 60. a 80. letech 20. století a v roce 1993 byl do podkroví vestavěn byt. Na střeše ve dvorní části se také objevil vikýř s lodžií a směrem do ulice byl nový obytný prostor prosvětlen čtyřmi střešními okny. V roce 2000 proběhla úprava bytu v přízemí na prodejnu výpočetní techniky. Žádná z úprav nenarušila secesní uliční průčelí domu. Výjimečně zachovaná fasáda je zdobena kombinací ploch hladké a hrubé omítky a jemným štukovým dekorem, který vrcholí v horní části plochy vegetativními motivy rostlin obrůstajících z obou stran lizénové pásy vertikálně členící plochu fasády. Celkový dojem umocňují doposud dochovaná okna zdobená jednoduchou geometrickou řezbou a vstupní dveře, na jejichž obou křídlech se rovněž uplatňují secesní rostlinné motivy.
(TB)
-
Informační adresář města Jičína
- Jaroslav Mencl, Historická topografie města Jičína: dějiny Jičína (část I) , Jičín 1939–1941