Cejchmistr Hynek Hrubý s manželkou Marií zakoupili stavební pozemek při východní straně Tyršovy ulice v roce 1903. V červnu téhož roku podali žádost o stavební povolení, které obratem získali, a ihned začali se stavbou. Ta probíhala dle odsouhlaseného návrhu vypracovaného Josefem Novotným, zednickým mistrem z Jičína, který rovněž spolu s tesařským mistrem Václavem Fejfarem stavbu domu prováděl. Dokončení stavby domu bylo oddáleno spory o kvalitu vyzdění základů a umístění studny vedenými s majitelem sousedního domu a dodatečnou žádostí o povolení zřídit pavláčku. Dům byl nakonec dokončen v červenci
Řadový dům o dvou nadzemních podlažích a jednom podzemním byl zastřešen sedlovou střechou a respektoval tak platnou regulaci na daném území. Vstupní chodba a schodiště byly situovány při jižní stěně domu. V obou nadzemních podlažích se pak nacházely obytné prostory řešené jako dvě samostatné bytové jednotky s dispozičně téměř totožným uspořádáním jednotlivých místností – v prvním patře bylo o jednu místnost přístupnou přímo z chodby více. Obdobné rozvržení bylo použito i v podzemním podlaží, kam byla umístěna prádelna. Z chodby či podesty schodiště v přízemí se vstupovalo do tzv. středového pokoje (všechny tyto prostory byly zaklenuty), z něhož pak vedly dveře do dalších místností. V přízemí se nacházely celkem čtyři obytné místnosti, z nichž dvě byly na plánech označeny jako kuchyně. Na kuchyni situovanou při dvorní straně domu navazovaly dvě menší místnosti označené jako spíž a záchod. Z podesty schodiště v prvním patře domu se vstupovalo na výše zmíněnou dodatečně povolenou pavláčku.
V návrhu Josefa Novotného je počítáno s tradičním řešením uličního průčelí v duchu novorenesance se zdůrazněním vstupu trojúhelníkovou supraportou, v níž měla být pravděpodobně umístěna busta či maskaron. Skutečné provedení průčelí, jehož podoba se nám dochovala do současnosti, však již reagovalo na nově nastupující secesní sloh, nicméně stále ještě v kombinaci s umírněným historizujícím pojetím.
V souvislosti s oběma zmíněnými stavebníky domu je třeba zmínit ještě jednu zajímavost, a tou je hrobka rodiny na jičínském hřbitově, která je jakýmsi památníkem pořízeným pro dceru Hynka a Marie Hrubých Boženu, která zemřela ve věku dvaceti let. Autorem hrobky, která je evidovanou kulturní památkou, je přední český sochař František Bílek.
Dům již v roce 1905 změnil svého majitele a s novými vlastníky došlo také na jeho úpravy. V roce 1938, kdy byl dům v majetku Jana Lamače, profesora hudby na učitelském ústavu v Jičíně, a jeho manželky Marie, byly provedeny vnitřní úpravy, nově zadlážděn dvůr a přestavěny dřevníky. Práce realizoval jičínský stavitel Václav Frýba. K dalším úpravám interiéru došlo v roce 1943, kdy byl sklep domu propojen se sousedním domem čp. 246 za účelem vybudování provizorního bytu, a potom na přelomu 70. a 80. let 20. století. V 90. letech 20. století bylo opraveno také uliční průčelí. Později byla původní okna nahrazena zjednodušenými replikami, zachovány však zůstaly zdobné dvoukřídlé vstupní dveře.
(TB)
-
Informační adresář města Jičína
- Vladimír Úlehla, Procházka jičínským hřbitovem , Jičín 2012, s. 74-75
- Jaroslav Mencl, Historická topografie města Jičína: dějiny Jičína (část I) , Jičín 1939–1941