V průchodu Valdické brány se nacházejí dvě pamětní desky, které svým způsobem dokumentují vývoj historického uvědomění města Jičína. První, kovová deska, byla vyrobena v Knotkově továrně podle návrhu profesora jičínské reálky Anastasia Papáčka a odhalena 28. září 1902 „Na památku 600. výročí povýšení Jičína na město 1302–1902“. Druhá deska, vytesaná z pískovce valdickým kameníkem Vladimírem Švecem, byla vytvořena v roce 1993 „Na paměť 700. výr. Jičína 1293–1993“.
Valdická brána byla postavena v letech 1568 až 1578 za vlády Trčků z Lípy jako jedna ze tří bran nového zděného opevnění, které nahradilo dosavadní kamennou hradbu. Původní dvoupatrová věž s okrouhlým schodištěm byla po požáru v roce 1589 zvýšena o třetí patro a v roce 1769 o čtvrté patro s ochozem. Svou současnou podobu získala v roce 1840 díky přestavbě stavitele Josefa Opolzera, který nechal zbudovat dřevěný ochoz kolem hlásnice a vysokou jehlancovou střechu. Dnes je Valdická brána neodmyslitelnou součástí každodenního života obyvatel, kteří jí procházejí z Žižkova na Valdštejnovo náměstí a zpět. Málokterý z nich se však ve frekventovaném místě zastaví, aby věnoval pozornost dvěma pamětním deskám umístěným na stěnách po levé a pravé straně průchodu.
Pamětní desky lze chápat jako výraz touhy obyvatel města zachytit klíčové okamžiky své historie a posílit svou identitu v rámci širších dějin. První deska, vzniklá na počátku 20. století, odráží tehdejší obrozenecké snahy o posílení národní hrdosti a hledání kontinuity české kultury. Druhá deska, vytvořená o téměř sto let později, připomíná potřebu reflektovat historii města v souvislosti se společenskými změnami po sametové revoluci. Obě desky společně ukazují dynamický vztah Jičína k jeho minulosti – nejen jako připomínku významných událostí, ale také jako výzvu k hlubšímu přemýšlení o významu historického odkazu. Kritické dějepisectví nám může pomoci pochopit nejen důležité historické momenty, ale i důvody, proč si minulost připomínáme a jak ovlivňuje naši současnou identitu.
- František Kaska, Historie jičínských soch , Jičín 1937