Pomník mistra Jana Husa

V těsné blízkosti centra Jičína, na Husově třídě (dříve Hradecké), se nachází pomník mistra Jana Husa, významné dílo novopackého sochaře Antonína Suchardy z roku 1872. Tato klasicizující pískovcová socha v životní velikosti zobrazuje Husa v typickém postoji kazatele. Pravou rukou lehce napřaženou vzhůru a pohledem upřeným k nebi vyjadřuje odhodlání a víru, zatímco v levé ruce pevně svírá bibli s kalichem – symboly reformačního hnutí. Jeho tvář zdobí plnovous a delší kudrnaté vlasy, zakryté baretem. Plnovous je však spíše konstrukt výtvarného umění, které Husa zobrazuje jako protestantský typ kacíře – asketického muže s pevnou vírou. Ve skutečnosti bývali však kněží v jeho době oholení, a Hus byl podle dochovaných popisů spíše menší a zavalité postavy. Oděv tvoří řasnatý talár s širokými rukávy a límcem, čímž celková kompozice postavy působí důstojně a nadčasově.

Pomník byl původně odhalen 7. července 1872 na jižní straně Husovy třídy, před zahradou domu zemského advokáta JUDr. Josefa Heindla. Slavnostní ceremonie zahrnovala vystoupení místních ochotníků, kteří uvedli divadelní hru Jan Hus, a k této příležitosti byla také vyražena pamětní mince. Nápis na podstavci připomíná účel a význam díla: „Věčné památce Mistra Jana Husa občanstvo Jičínské 1872“. Piedestal dále nese jméno autora, Antonína Suchardy z Nové Paky.

Antonín Sucharda ml. (1843–1911), významný novopacký sochař, pocházel z uznávané rodiny řezbářů a sochařů. Jeho otec, Josef Sucharda, vedl řemeslnickou dílnu, která byla známá svou pečlivou prací s pískovcem i dřevem. Antonín, který absolvoval několik ročníků pražské akademie, zdědil po otci talent a řemeslnou zručnost, které obohatil o vlastní uměleckou vizi. Během své kariéry vytvořil řadu soch, reliéfů a pomníků, jež nesou pečeť jeho typického klasicizujícího stylu a smyslu pro detail. Pomník Jana Husa v Jičíně – první postavená Husova socha v českých zemích – jehož vznik je pevně spojen se snahou české společnosti o upevnění národního vědomí na začátku období konstituování české identity, je jedním z jeho nejvýznamnějších raných děl, které mu přineslo uznání na regionální i národní úrovni. Antonín Sucharda byl otcem Stanislava Suchardy, který s otcovou dílnou, i poté, co se sám stal etablovaným sochařem činným v Praze, spolupracoval. Osobnost Jana Husa, která poutala pozornost většiny českých umělců kvůli jubilejnímu roku 1915, se stala jeho celoživotním tématem.

V roce 1904 byla Heindlova zahrada spolu s domem zbourána a na jejím místě byla podle návrhu jičínského stavitele Antonína Holečka postavena budova Občanské záložny. Pomník byl tehdy dočasně přesunut. V roce 1926 byl přemístěn na současné místo na nároží Husovy a Jungmannovy ulice (tehdy Bydžovské), blíže směrem k sokolovně. Na dobových snímcích je patrné, že se neměnilo pouze místo, ale také orientace sochy – zatímco původně hleděla směrem na východ, nyní je otočena k západu. Dřívější kovové oplocení a miniaturní park byly nahrazeny drobnou zelení, která sochu obklopuje dodnes.

(GA)