Manželé Augustin a Anna Burdovi zakoupili v roce 1911 pozemek při severní straně Smetanovy ulice a v březnu téhož roku požádali o povolení výstavby domu. V srpnu roku 1911 byl dům dokončen a uděleno povolení k obývání. Návrh novostavby a také její realizace je dílem jičínského stavitele Karla Vorla.
V souladu s platnými regulativy zvolili manželé přízemní, částečně podsklepenou (do suterénu byla navržena prádelna) samostatně stojící stavbu, na jejíž zastřešení byla použita kombinace valbové a polovalbové střechy. Vstup do domu a komunikační schodiště byly umístěny při severozápadním nároží domu, tedy v jeho dvorní části. Ve zvýšeném přízemí se nacházel hlavní obytný prostor, do kterého se vstupovalo dveřmi umístěnými v západním průčelí. Na vstup navazovala předsíň, z níž se vstupovalo do kuchyně se spíží, šatny a do ložnice, která byla situována při uličním průčelí spolu s obývacím pokojem komunikačně propojeným s kuchyní. V podkrovním prostoru byla navržena jedna komora, která byla prosvětlena oknem umístěným ve vikýři v uličním průčelí. Další drobnější vikýř byl na západní straně domu a prosvětloval tak prostor půdy. S toaletou a koupelnou původní návrh nepočítal, byly zřízeny až v rámci pozdějších úprav interiéru domu. Velice detailně naopak Vorel řešil vzhled a výzdobu uličního průčelí domu, kde byl kladen důraz na jeho západní část zakončenou již zmíněným vikýřem zdobeným segmentově zakončenou atikou. Tato část byla dále vymezena pilastry zdobenými geometrickými secesními motivy. Rovněž okenní otvory v této části průčelí byly navrženy jako rozměrnější a doplněny výzdobou v parapetních polích a v případě okna vedoucího do ložnice pak také zdobenou suprafenestrou. Menší dvojice oken ve východní části uličního průčelí je stejně tak doplněna štukovou výzdobou, především v parapetních polích.
Manželé Burdovi již v roce 1914 novostavbu prodali paní Anně Kovářové a dům následně zdědili její příbuzní Zikmundovi, kteří později dům také pronajímali. Jeden z nájemců, železář Příhoda, nechal v roce 1947 k domu přistavět „provizorní“ garáž. V padesátých letech dvacátého století začali majitelé domu řešit úpravy podkroví a v sedmdesátých letech pak proběhly drobné úpravy interiéru. Výrazným zásahem do vzhledu domu bylo provedení střešní nástavby, respektive zobytnění podkroví, ke kterému došlo v roce 2005. V souvislosti s touto úpravou byly valba a polovalba ve východním a západním průčelí domu nahrazeny štíty zakončenými variací na atikový štít v uličním průčelí. Přestože se jedná o poměrně zásadní změnu, nelze ji pokládat za narušení charakteru stavby. Zároveň s touto úpravou majitelé citlivě opravili zdobné uliční průčelí domu a respekt k původnímu řešení domu projevili i svým přístupem k výměně dožilých starších oken a dveří. Stavba je tak ukázkou kombinace secese a v době kolaudace domu již doznívajícího eklekticismu.
(TB)
- Jaroslav Mencl, Historická topografie města Jičína: dějiny Jičína (část II) , Jičín 1948–1949, s. 59
-
Informační adresář města Jičína