Stavební inženýr a doktor technických věd, odborník na železobetonové konstrukce. Pocházel ze stavitelské rodiny. Kromě otce Antonína Holečka byli stavitelé taky jeho strýcové a bratr Antonín.
Studoval na vyšší reálce v Jičíně, maturoval v Mladé Boleslavi (1905) a v roce 1910 absolvoval c. k. českou vysokou školu technickou v Praze v oboru stavebního inženýrství. V únoru 1913 vykonal stavitelskou zkoušku. Praktickou způsobilost v oboru pozemního stavitelství získával po třináct let o prázdninách u svého otce Antonína Holečka, stavitele v Jičíně. Po složení druhé státní zkoušky byl prozatímně zaměstnán u Bedřicha Peka, civilního a městského inženýra v Jičíně, od roku 1911 u Františka Jiráska, podnikatele železobetonových staveb v Hradci Králové, od ledna 1912 pak u německé firmy Hauch et. Comp. Coburg a od dubna 1912 v projekční kanceláři Alberta Tölnsmanna, docenta na inženýrské akademii ve Wismaru a. d. Ostsee. V roce 1919 vykonal autorizační zkoušku civilního inženýra stavebního. V roce 1938 obhájil na české vysoké škole technické v Praze disertační práci z oboru inženýrského stavitelství „Autopension“.
Po smrti otce převzal v roce 1913 stavební firmu a kruhovou cihelnu v Jičíně a později podnikatelské aktivity rozšířil i o cementárnu a parní pilu. Žil v domě na Husově ulici 183, kde měl i kancelář své firmy. Od roku 1931 byl stavebním referentem městské rady v Jičíně, byl předsedou živnostenské záložny atd. Působil jako přísežný znalec Krajského soudu v Jičíně ve věcech stavebně inženýrských, stavitelských, cihlářských, cementářských i pro automobilovou dopravu. V roce 1945 byl vládním nařízením zastaven provoz jeho cihelny a od roku 1946 podnikal pouze ve stavebnictví. V roce 1951 mu byla živnost výnosem Okresního národního výboru Jičín zrušena definitivně. V roce 1953 byl František Holeček odsouzen lidovým soudem v Novém Bydžově za trestný čin šíření poplašné zprávy a za trestný čin hanobení spojeneckého státu k trestu odnětí svobody na devět měsíců a ztrátě majetku. Po propuštění z vězení žil v Praze u své dcery Ludmily.
Postavil řadu soukromých domů, státní i veřejné objekty. Často spolupracoval s architektem Čeňkem Musilem – např. na budově Okresní hospodářské záložny na Žižkově náměstí 18 (dnes městský úřad) či budově Hospodyňské školy v Denisově ulici 212. Mezi jeho spolupracovníky patřili i místní stavitelé Josef Novotný a Karel Vorel. Dle plánu pražského architekta Klementa Ossendorfa vystavěl dvoupatrový dům prof. Anny Kohlové ve Fügnerově ulici 653.
Z mimojíčínských staveb realizoval ve spolupráci s Čeňkem Musilem budovu sokolovny v Lázních Bělohrad, budovu sokolovny v Kopidlně či koupaliště v Lomnici nad Popelkou. Podle projektu pražského architekta Ladislava Křivánka provedl stavbu budovy dnešního gymnázia v Nové Pace. Byl i stavitelem a zároveň spolumajitelem čtyř vícepatrových činžovních domů v Praze-Vršovicích (dnešní Madridská ulice 749, 750 a 762 a Slovinská 760).
(RJ, EB)
- VP18 Okresní záložna hospodářská (Městský úřad), Žižkovo náměstí 18
- VP212 Hospodyňská škola (Domov mládeže Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy), Denisova 212
- VP346 Dům stavitele Antonína Holečka V, Tyršova 346
- VP357 Dům Antonína a Františka Holečkových, Tyršova 357
- VP512 Okresní všeobecná veřejná nemocnice (Oblastní nemocnice Jičín a. s.), Bolzanova 512
- VP77 Dům cukráře Ladislava Řezníčka, Husova 77
- VPM Márnice, Bolzanova
- Státní oblastní archiv v Zámrsku – Státní okresní archiv Jičín, Archiv města Jičín
- Státní oblastní archiv v Zámrsku – Státní okresní archiv Jičín, Berní správa Jičín
- Státní oblastní archiv v Zámrsku – Státní okresní archiv Jičín, fond Okresní národní výbor
- Státní oblastní archiv v Zámrsku – Státní okresní archiv Jičín, fond Holeček František
- Jaroslav Mencl, Historická topografie města Jičína: dějiny Jičína (část I) , Jičín 1939–1941