Stavitel působící v Praze-Vršovicích a v Jičíně. Pocházel ze stavitelské rodiny (v Praze byli ve stavitelské branži aktivní jeho otec Antonín i bratr Bohumil).
Do Jičína přišel v roce 1881 a založil tu firmu s výrobnou cementových dlaždic a rour. Od firmy Františka a Eduarda Menčíkových, stavitelů v Plzni, převzal vedení stavby nové budovy jičínského státního gymnázia (Jiráskova 30), kterou také roku 1883 dokončil. V roce 1883 obdržel koncesi k samostatnému provozování zednické živnosti a o tři roky později koncesi k provozování stavitelské živnosti. Pro své stavební podnikání si vybudoval zázemí: v roce 1907 zbudoval při cestě z Jičína do Robous strojní kruhovou cihelnu (byl autorem návrhu pece, sušárny i 36 m vysokého komína). Realizoval jak zakázky pro město, tak pro soukromé stavebníky a byl také stavebním podnikatelem, který kupoval pozemky a po realizaci nových domů nemovitosti prodával. Velké množství jím postavených domů i zakoupených pozemků zdědili jeho synové František a Antonín, kteří v rodinné stavitelské tradici pokračovali.
V roce 1886 stavěl první část kasáren při lipové aleji – budovu v nároží lipové aleje a Argonské ulice. V roce 1888 mu největší místní podnikatelé, bratři Knotkové zadali stavbu strojovny, slévárny i skladiště a město ho v roce 1893 požádalo o výstavbu páteřní stoky z kasáren v lipové aleji Havlíčkovou ulicí a ulicí Pod Koštofrankem do Cidliny a posléze o vybudování vodovodu ze Studeňan do Jičína (1897).
Kromě patnácti domů v ulicích Tyršově, Svatopluka Čecha a Vrchlického, postavených v letech 1900–1915 a realizovaných vesměs v historizujícím stylu, vybudoval také na jičínské poměry monumentální hotel Praha (Husova 310, 1909–1910), který byl v majetku rodiny až do roku 1918, a řadu veřejných budov, zpravidla na exponovaných místech: podle projektu Jana Vejrycha postavil budovu sokolovny (1896) a vnitřek upravil podle svého návrhu (a posléze, v roce 1901 rozšířil o další sál), v roce 1906 postavil budovu Občanské záložny na rohu Husovy a Jungmannovy ulice (dnes poliklinika, Jungmannova 54).
Z mimojičínských staveb za zmínku stojí např. hotel Pod Šikmou věží v Horním Lochově (významný objekt zajišťující infrastrukturu vznikajícími turistickému ruchu v Prachovských skalách) či budova Dívčí obecné a měšťanské školy v Pelhřimově.
Antonín Holeček byl činný ve veřejném životě: byl členem městského zastupitelstva (vedl stavební komisi), v Sokole vykonával funkci místostarosty i starosty, stál v čele Politického klubu česky zaměřeného a hájícího myšlenky mladočechů.
(EB, ECH, RJ)
- NM100 Živnostenská škola pokračovací (Vyšší odborná škola a střední průmyslová škola, Jičín), Pod Koželuhy 100
- VP293 Dům stavitele Antonína Holečka I, Tyršova 293
- VP3 Adaptace Hotel Paříž, Žižkovo náměstí 3
- VP310 Hotel Praha, Husova 310
- VP318 Dům stavitele Antonína Holečka II, Tyršova 318
- VP323 Dům stavitele Antonína Holečka III, Tyršova 323
- VP331 Dům stavitele Antonína Holečka IV, Tyršova 331
- VP346 Dům stavitele Antonína Holečka V, Tyršova 346
- VP357 Dům Antonína a Františka Holečkových, Tyršova 357
- VP655 Rodinný dům profesora Josefa Loudy, Jaselská 655
- VP79 Tržnice nábytku, Husova 79
- VPx2x Adaptace korunovační kašny, Valdštejnovo náměstí
- Státní oblastní archiv v Zámrsku – Státní okresní archiv Jičín, Archiv města Jičín
- Státní oblastní archiv v Zámrsku – Státní okresní archiv Jičín, Berní správa Jičín
- Miloslav Bařina, Historie a současnost podnikání na Jičínsku, Hořicku, Novopacku a Sobotecku , Žehušice 2002, s. 64
- Jaroslav Mencl, Historická topografie města Jičína: dějiny Jičína (část I) , Jičín 1939–1941