Pocházel z rodiny stavebního dělníka, vyučil se tesařem a zedníkem, vystudoval vyšší průmyslovou školu stavební ve Vídni a vysokou technickou školu stavebního inženýrství v Brně. Už za studií pracoval u různých firem.
18. 4. 1932 obdržel jako mistr zednický koncesi k provozování živnosti (Jičín, Jungmannova čp. 274). Jeho firma vystavěla ve 30. let v Jičíně i mimo něj řadu staveb. Podílela se též na vybudování pohraničního opevnění československé republiky v úseku Rýchory – Růžová hora. Poté, co se v roce 1939 přihlásil se svou ženou k německé národnosti, získávala jeho firma lukrativní veřejné zakázky, např. na podzim 1943 i úpravu terénu po vyhlazení obce Ležáky.
Přes zákaz staveb platný od května 1941 vybudoval na rohu ulic Pod Čeřovkou a Foersterovy vilu čp. 709; jako architekt je uveden také na fasádě vily v nedaleké Dukelské ulici čp. 567.
Už 8. 5. 1945 byl zatčen, nebyl mu povolen odsun s odůvodněním, že ČSR potřebuje odborníky. 21. 4. 1947 byl Mimořádným lidovým soudem v Jičíně odsouzen na dva roky těžkého žaláře. Majetek mu byl zabaven, vila sloužila během let k různým účelům – mj. jako Dům pionýrů a mládeže, v letech 1993–2002 tu měli zázemí jičínští skauti. Pro špatný stav byla v roce 2003 zbořena. Šikola byl vyhoštěn z Kraje jičínského, pracoval u stavební firmy Miroslava Kloboučka ve Velkém Oseku a odtud v roce 1949 odešel na základě výzvy budovat na Ostravsko. Od roku 1955 pracoval u OSK ve Frýdku jako projektant.
poznámky
Působil u Krajského soudu v Jičíně v oboru stavitelském jako odhadce budov a pozemků.
V Jičíně byl hlášen od 28. 3. 1927, bydliště Staré Město 64, od 1. 5. 1928 Valdické předměstí 316, od 26. 8 1931 V. př. 274, b. d. Na Tobolce 248, b. d. Foersterova 709.
--
syn František Šikola
nar. 19. 4. 1921 Mukařov, okr. Semily
9. 8. 1941 odhlášen do Prahy, v Jičíně od 13. 6. 1942 do 11. 8. 1942 1942, vlastní byt: Foersterova 602
